Kapara trnitá je nízký keřík, který jste téměř určitě míjeli při svých toulkách starými uličkami v zemích kolem Středozemního moře, kde roste na starých zídkách a na skalách. Než začne kvést, je poměrně nenápadná, ale jakmile se objeví její velké narůžovělé květy s tyčinkami s výraznými fialovými nitkami, určitě vaší pozornosti neunikne. Tyto květy však nejsou pouze potěchou pro oko, ale hrají důležitou úlohu v kuchyni.

Nejchutnější poupátka

S kapary je to stejné jako třeba s olivami. Buď je celý život milujete, nebo se jim vyhýbáte. Jejich netradiční slanokyselé chuti je nutné přivyknout, ale jakmile ji „pochopíte“, zjistíte, jak podstatnou složku středomořských či orientálních receptů tvoří. Tyto drobné kuličky jsou často mylně považované za plody, ale jedná se právě o nerozvinutá poupata. Ta zasyrova chutnají hořce, proto se nakládají do soli (je třeba je proto před použitím propláchnout), solného nálevu či vinného octa. Čím menší poupátka jsou, tím mají intenzivnější chuť, a tudíž vyšší cenu na trhu. Ty nejmenší se jmenují Nonpareilles a mají maximálně 7 mm, o něco větší jsou Surfines, Capucines, Capotes a Fines. Největším se říká Grossos a vyznačují se velikostí nad 13 mm.

Podle některých zdrojů kapary příznivě působí na obranyschopnost a užívají se při kašli. Jsou rovněž močopudné. V pupenech rostliny je obsaženo také přírodní antihistaminikum. Za svou chuť vděčí kapary především glykosidu zvanému rutin, jenž je vylučovaný v podobě miniaturních žlutých krystalků na povrchu poupat. Právě tím se odlišují od všech levnějších napodobenin, o které se lidé pokoušejí – nakládala se mimo jiné třeba poupata lichořeřišnice.

Kapary v receptech

Kaparová poupata (v češtině se jim říká také kaprlata) se používají do směsí, omáček i salátů, ale patří také k vyhledávaným součástem různých specialit, například tvoří střed sardelových oček, nebo se přidávají k nakládaným sušeným rajčatům. Své pevné místo mají na pizze, těstovinách i v chuťovkách studené kuchyně. Protože nezapřou svůj původ, hodí se výborně k rybám a mořským plodům, příjemně ozvláštní také tučnější masa a telecí. Chybu určitě neuděláte, když kapary přidáte k jakémukoli rajčatovému pokrmu. Velmi dobře si rozumí s česnekem, bazalkou, oreganem, estragonem a zelenou petrželkou. Při vaření kapary do jídla vkládejte až na závěr, při dlouhém vaření ztrácí chuť a mají tendenci hořknout.

Na našem trhu jsou kapary běžně k dostání konzervované, proto je snadné mít je pro své vaření vždy po ruce. Kapary ve slanokyselém nálevu lze po otevření skladovat v chladu, ale ručíme vám za to, že se v lednici dlouho „neohřejí“. Obzvláště, pokud vyzkoušíte třeba náš oblíbený řecký recept:

Plody pro opravdové gurmány

Ono je to ale s kapary v kuchyni ještě o něco zajímavější. Ke konzumaci se totiž využívají také plody. Jejich chuť je kořeněně pikantní, jsou příjemně nahořklé a dokonale se propojují třeba s majonézou. Vynikající jsou ve studených omáčkách, bramborovém salátu, v tatarském bifteku i jako příloha k natvrdo vařeným vejcím a k rybám. Spolu s olivami a cibulí je najdete v mnoha středomořských specialitách. I kaparové plody ve slanokyselém nálevu nabízí v prémiové kvalitě značka Franz Josef Kaiser. My si je moc rádi dopřáváme v jednoduché, ale znamenité tuňákové směsi, která se skvěle hodí k opečeným toustům či topinkám.

Tuňáková směs na topinky

• Tuňák kousky ve slunečnicovém oleji s uzenou příchutí 170g
• 1 stroužek česneku
• ½ červené cibule
• 3 velké kapary slanokyselém nálevu
• 2 lžíce limetkové šťávy
• 1 lžička francouzské hrubozrnné hořčice
• sůl a pepř

Tuňáka sceďte a dejte do misky. Přidejte utřený česnek, nadrobno nakrájenou cibulku a nasekané kapary. Dochuťte limetkovou šťávou, hořčicí, osolte a opepřete. Vše dobře promíchejte a podávejte na opečených topinkách.