Znáte večeři, kterou při volbě kvalitních surovin neurazíte ani největšího gurmána a je hotová za 15 minut? Ano, těstoviny s pestem! Navíc může mít tento pokrm nekonečně mnoho chutných variací, protože druhů pasty i typů pesta je tolik, že nám nikdy nezevšední.

Kde se pesto vzalo?

Předchůdce pesta bychom nalezli už ve starém Římě, tehdy se ovšem nazývalo moretum a vyrábělo se rozdrcením česneku, soli, sýra, bylinek, olivového oleje a octa. Právě takový recept je totiž zmíněný v básnické sbírce dodatky k Vergiliovi. Ve středověku se zase používala omáčka zvaná agliata, jejímž základem byla směs česneku a ořechů. Bazalka dorazila do Evropy z Indie v 16. století a do receptury na pesto byla zapojena ještě později – tento okamžik je zaznamenaný v kuchařské knize Janovská kuchyně od gastronoma G. B. Ratta z roku 1863:

„Vemte stroužek česneku, bazalku (pokud nemáte, tak majoránku a petržel), strouhaný holandský sýr  a parmazán, přimíchejte piniové oříšky a rozdrťte směs v hmoždíři s trochou másla, dokud nevznikne pasta. Tu pak nařeďte dobrým olejem. Trofie a lassagne přelévejte touto směsí, kterou můžete naředit trochou horké neslané vody.“

Tato receptura se s většími či menšími obměnami (například holandský sýr nahradil ovčí sýr pecorino) používá dodnes a je známá jako pesto alla genovese, tedy janovské pesto. Výtečná aromatická omáčka však inspirovala profi i amatérské kuchaře k volné tvorbě a vzniklo tak mnoho netradičních variací.

Pesta známá i neznámá

Mimo Itálii narazíte také na pesta, která jsou tvořená zcela jinými než původními „janovskými“ ingrediencemi, ale jsou rovněž velmi zajímavým zpestřením jídelníčku. V některých zemích se piniové oříšky nahrazují mandlemi či kešu oříšky, dýňovými semínky i pistáciemi, jinde zase bazalku doplňují čerstvou mátou. Zelený základ tvoří občas také rukola, pažitka, libeček, špenát, medvědí česnek, nebo dokonce kopřivy či pampeliškové listy.

Originální chuť pak dodávají pestům černý pepř, černé olivy, citronová kůra, koriandr, houby, ricotta, atraktivní jsou také varianty s různými druhy chilli papriček. V Provence zase existuje obměna pesta zvaná pistou, v níž chybí piniové ořechy a obvykle také sýr. Pesto si nemusí odepřít ani vegani, jen sýr nahradí miso pastou a lahůdkovým droždím pro zvýraznění chuti.

I červená to může být…

Další barvou, která pestům vyloženě sluší, je červená. Tu jim propůjčují buď grilované červené papriky, nebo čerstvá či sušená rajčata a velmi jednoduše si je můžete připravit i doma:

Pesto ze sušených rajčat

Rozmixujte sušená rajčata naložená v oleji s česnekem, piniovými oříšky, čerstvou bazalkou a tvrdým sýrem (typu parmazán), doplňte olejem ze sušených rajčat a solí dle potřeby.

Pokud si s kuchyní příliš nerozumíte, a přesto bez italské kuchyně nemůžete žít, pesto alla genovese i pesto se sušenými rajčaty najdete v nabídce prémiové značky Franz Josef Kaiser. Použít je pak můžete na těstoviny, na pizzu, kuskus, pečené brambory, ale i do palačinek, na plněné pity a další dobroty.

Náš tip: Kuře s pestem se sušenými rajčaty