Oslava mládí, jara a rozpuku a současně nejvýznamnější křesťanské svátky. Správně, řeč je o Velikonocích! Tyto svátky má každý z nás určitě spojené se spoustou pozitivních emocí, překrásných tradic, zážitků a v neposlední řádě i spoustou dobrot. Víte, které zvyky se vztahují právě k velikonočním dnům? Čtěte dále!

Pašijový týden

Je důležité zmínit, že v křesťanském pojetí se před Velikonocemi drží čtyřicetidenní půst – masopust. Začíná Popeleční středou 46 dní před Velikonoci a končí o Velkém pátku. S týdnem před Velikonoci se pak pojí řada obyčejů. Pojďme si je rozebrat den po dni a trochu si přiblížit jejich původ.

Svatý neboli Pašijový týden začíná Květnou nedělí, připomínající příchod Ježíše do Jeruzaléma. Tehdy mu na znamení úcty lid na cestu pokládal svá roucha a na ně olivové a palmové větvičky. U nás tyto exotické rostliny nahrazují kvetoucí kočičky, jimiž si zdobíme své příbytky.

Následuje poslední masopustní pondělí, které se zase nazývá Modré (někdy také Žluté). Týden dále pokračuje Šedivým úterým, kdy se mají hospodyňky pustit do úklidu a vymést pavučiny v domě. Se Sazometnou, často také Škaredou středou se pojí doporučení, že by se lidé neměli mračit (tak, jako to prý dělal Jidáš na Ježíše), jinak se jim špatná nálada bude vracet každou středu po celý rok. Tradice rovněž ukládá tento den vymést všechny komíny v domě, protože nastává období tepla.

Na Zelený čtvrtek, jak už název napovídá, se obvykle jí potraviny zelené barvy, což má lidem přinést pevné zdraví po celý rok. U nás se obvykle vaří špenát, kapusta, zelí či připravují nejrůznější saláty, třeba i z kopřiv či pampeliškových listů.

Náš tip: Pokud si chcete ozvláštnit tento den originální zelenou pochoutkou, doporučujeme vyzkoušet plněné avokádo.

Už před východem slunce by se na Zelený čtvrtek měly jíst jidáše, tradiční kynuté pečivo ve tvaru smyčky, které symbolizuje oprátku, na níž se Jidáš za svou zradu Ježíše Krista oběsil. To nás má ochránit před hadím uštknutím a bodnutím sršní, včel a vos, za tím účelem se jidáše potírají ještě medem.

Ve čtvrtek také „zvony odlétají do Říma“ a znovu se rozezní až po Velikonočních vigiliích, tedy na Bílou sobotu. Místo zvonů se do té doby ozývají v oblastech se silným folklorním zázemím podle místních tradic všemožné řehtačky a hrkačky, aby zvony byly přivolány zpět.

Velký pátek se spojuje s jistými magickými silami. Podle Bible byl ten den Ježíš ukřižován a dle lidových pověr se otevírají hory, aby vydaly své poklady. V tento den byste si neměli nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být zakletá. Rovněž by se nemělo „hýbat“ se zemí, a dokonce ani prát prádlo. A tento den končí půst…

Proto následující den začíná období hojnosti a pochopitelně také pečení velikonočních beránků, mazanců a příprav na svátky. V Bílou sobotu se navracejí zvony z Říma. Jakmile se rozezní, máme hned několik možností – buď honem zamést dům, aby se v něm po celý rok nedrželi švábi a jiný obtížný hmyz. Nebo se můžeme začít mýt v pramenité vodě, a zajistit si tak po celý rok dobré zdraví.  Třesení ovocnými stromy, jejich postříkání vodou či potření čerstvým těstem během zvonění se postará o to, aby byla úroda bohatá a stromy byly chráněny před škůdci.

A konečně přichází na řadu Velikonoční neděle. Je to den všeobecného veselí a radosti. Připravuje se slavnostní jídlo, porcují mazance a beránci, peče se čerstvý chléb, pije víno a oslavuje se s rodinou a přáteli. Křesťané chodí do kostela na nejvýznamnější mši v roce připomenout si zmrtvýchvstání a nanebevzetí spasitele.

S Velikonočním, někdy také Červeným pondělím se žádná církevní tradice nepojí, tudíž v každém regionu mohou oslavy probíhat trochu jinak. Obvykle se splétají pomlázky z vrbového proutí (vrba je totiž strom, který na jaře rozkvétá jako první a její pružnost a ohebnost má zaručit plodnost žen) a s pomlázkami se chodí dům od domu na šmigrust, tedy vymrskat ženy a dívky výměnou za malovanou kraslici, cukrovinku nebo skleničku něčeho ostřejšího.

Symboly Velikonoc

Jak jsme zmiňovali dříve, Velikonoce oslavují jaro. Oblíbeným symbolem je velikonoční vajíčko. Představuje plodnost, život, úrodu. Velikonoce si nedokážeme představit ani bez velikonočního beránka, který původně symbolizoval beránka Božího, Ježíše Krista. Dalším pečivem, kterým se před Velikonocemi už od středověku rozvoní mnohé domácnosti, je mazanec. Před pečením se do bochánku ze sladkého kynutého těsta kreslí kříž nebo se obloží mandlemi představujícími trnovou korunu. Často se také pečou perníčky a sušenky ve tvarech zajíčků, kuřátek, jehňátek a dalších mláďat symbolizujících nový život.

Našli jste se v těchto tradicích nebo máte i nějaké své? Tak či onak není špatné čas od času vyzkoušet něco nového, protože i malá změna může vyvolat velký pozitivní ohlas. Co třeba vyzkoušet tentokrát do těsta na beránky, mazance, jidáše i drobné cukroví přidat namísto másla bio kokosový olej? Dobrých důvodů je hned několik. Zaprvé pečivo překrásně provoní a vdechne vašemu pokrmu lehce exotický nádech. Má ale také mnohé benefity pro naše zdraví! Ze studií vyplývá, že v něm obsažené tuky (konkrétně triglyceridy) dokážou utlumovat pocit hladu, což se hodí, pokud plánujete držet redukční dietu. Také snižuje hladinu LDL cholesterolu v krvi, a působí tak preventivně proti různým závažným onemocněním, jako je například infarkt. Mastné kyseliny a produkty vznikající jejich rozkladem působí bakteriocidně. Kokosový olej se osvědčil i při zmírňování příznaků onemocnění mozku, například Alzheimerovy choroby nebo epilepsie. Mimo jiné má kokosový olej blahodárné účinky na naši pokožku a vlasy.

Náš tip: Zaujal vás lahodný olej s vůní kokosu? Vyzkoušejte náš osvědčený recept na nádherně voňavé linecké těsto.

Linecké těsto s kokosovým olejem

• 300 g hladké mouky
• 120 g bio kokosového oleje
• 100 g cukru moučky
• 1 vejce
• 1–2 lžíce mléka
• citrónová kůra
• vanilková pasta dle chuti

Suché přísady prosejte a přidejte k nim kokosový olej. Přidejte žloutky, citrónovou kůru, vanilkovou pastu a vypracujte v těsto, které zabalte do potravinové fólie a dejte odpočinout do chladu asi na 1 hodinu. Odpočaté těsto vyválejte a vykrajujte do požadovaných tvarů. Pečte v troubě předehřáté na 180 °C asi deset minut.

Přejeme vám příjemné, a hlavně voňavé a chutné prožití velikonočních svátků 🙂