Pikantní chuti chilli papriček propadli gurmáni na celém světě už před 7500 lety. Do jídla je domorodí indiáni přidávali nejen pro jejich šmak, ale i pro výjimečné léčivé účinky. Mayové dokázali pomocí chilli řešit střevní potíže, kašel, nechutenství, a dokonce i bolest zubů. Po objevení Ameriky se tato nenápadná rostlina s nápadně zajímavými plody velmi rychle rozšířila na všechny kontinenty.

Jak se v nich vyznat?

Říkáme jim různě – čili papričky, feferonky, kajenský pepř. Existuje jich nespočet druhů, a ještě více jejich odrůd. Liší se zejména barvou a tvarem plodů a také obsahem kapsaicinu – rostlinného alkaloidu, který stimuluje receptory nervových zakončení jazyka – zkrátka pálí. Jeho množství v papričkách se měří Scovilleho stupnicí, a to v jednotkách od 100 (například druh Pimento) po asi 2 480 000 (Dračí dech – Dragon´s Breath). Nejběžněji se na pultech obchodů setkáte s těmito druhy:

• Beraní rohy – dlouhé zelené papriky, které pěstujeme běžně u nás a nakládají se do různých nálevů, a to včetně semínek. Existují odrůdy, které nepálí, ale i takové, z nichž vyhrknou slzy do očí. Proto při ochutnávání opatrně!

• Kayenská paprika čili Cayenne red je prakticky neznámější papričkou vůbec. Kvůli chybnému překladu slova pepper z angličtiny do češtiny (pepper znamená totiž paprika i pepř) se u nás stále používá nesprávné označení kayenský pepř. Pod tímto názvem však koupíte žlutý až červený prášek ze sušených chilli papriček, a to většinou směsi různých odrůd.

• Habanero – její jméno je odvozeno od španělského pojmenování hlavního města Kuby – Havany. Jedná se o jednu z nejpálivějších papriček, proto s ní zacházejte opatrně. Nezralé papričky jsou zelené, po dozrání jsou obvykle oranžové a červené a 2–6 cm dlouhé.

• Jalapeňo – jedná se o 5–8 cm velké papričky, které jsou v porovnání s ostatními mírně až středně pálivé. Jsou to nejoblíbenější papričky na americkém kontinentu. Jsou nejprve zelené a po dozrání červenají. Vyuzeným a vysušeným jalapeňos se říká chipotle. Na tuto specialitu padne ročně zhruba 20 % produkce těchto papriček.

• Piri piri – neboli Africké ptačí oko. Drobná paprička pochází, jak název napovídá, z Afriky. Portugalští kolonizátoři ji rozšířili nejprve do Indie a pak dál do světa. Pěstuje se opravdu hojně. Patří mezi velmi pálivé druhy a pro její účinky se jí říká také portugalská viagra. Připravuje se z ní omáčka s bylinkami a citronovou šťávou, ale vynikající jsou piri piri také nakládané ve slanokyselém nálevu. Hodí se pak do omáček, polévek, pomazánek, dipů i jen tak na chuť k masu, sýrům a vínu.

Kam s nimi? Kamkoli!

Nejprve chilli papričky zpestřovaly mexickou a jihoamerickou kuchyni vůbec, postupně zdomácněly v indické, thajské i sečuánské kuchyni. Dokážou pozvednout chuť mnoha receptů, a to zdaleka nejen slaných. Stále častěji se experimentuje s jejich použitím v čokoládě, džemech, ve zmrzlině či víně. A nutno říct, že si i tyto netradiční dobroty své fanoušky dokáží najít. A pokud neradi experimentujete, vsaďte na osvědčenou klasiku – Mexické wrapy.

Rozchillovaní je zdravé

Skvělé jsou chilli papričky třeba při rýmě, protože pomáhají potlačit zánět nosní dutiny a mají antibakteriální účinky. Dále vykazují pozitivní vliv na vylučování trávicích šťáv, proto nám přijdou vhod při zpracování obtížně stravitelných a tučných jídel. Chilli je díky kapsaicinu nepřekonatelné ve schopnosti prokrvovat, proto se výtažky používají vnějšně při onemocněních a bolestech kloubů a svalstva a také coby účinné afrodiziakum.

Kromě kapsaicinu ukrývají chilli papričky také vitamin C, především ty červené a zelené v čerstvém stavu. Nezanedbatelný je také obsah vitaminů řady B – B1, B2, B3 a B6. Najdeme v nich rovněž flavonoidy, například beta karoten, alfa karoten, lutein a další. Z minerálů jsou bohaté na draslík, mangan, železo a hořčík.

Chilli triky

U chilli papriček platí, že čím menší plod, tím má intenzivnější a palčivější chuť. Během vaření se její ostrost nevytrácí, ale právě naopak. Pokud si chcete být jisti, že svůj oběd „nepřepálíte“, přidejte ji až nakonec. Při vaření také nezapomeňte, že čerstvé papričky jsou mnohem ostřejší než sušené nebo mleté v podobě koření. A pokud přeci jenom ochutnáte ostřejší sousto, než jaké zvládnete, sáhněte po sklenici mléka. To od pálení spolehlivě uleví. Naopak jestliže chcete svůj požitek znásobit, napijte se během jídla perlivého nápoje.

Florentinské bagetky se sušenými rajčaty a piri piri papričkami

• Papričky piri piri ve slanokyselém nálevu dle chuti
• 70 g sušených krájených rajčat
• 50 ml olivového oleje
• 2 stroužky česneku
• 1 lžička sušené bazalky
• 1 lžička sušeného oregano
• ciabatta nebo jiné bílé pečivo
• 70 g pečené červené papriky
• hrst špenátových lístků
• 200 g mozzarelly (třešinky)

V pánvi na rozehřátém oleji opékejte česnek asi 1 minutu, pak ho vyjměte, rozmačkejte a vraťte zpět do oleje. Do pánve s teplým česnekovým olejem přimíchejte oregano, bazalku, podle chuti také piri piri papričky a nechte vychladnout.

Ciabattu nakrájenou na plátky opečte v troubě při 200 °C dozlatova (asi 5–7 minut). Potřete ji česnekovým olejem a navrstvěte na ni sušená rajčata, pečenou papriku krájenou na kousky, špenát a mozzarellu. Dejte zapéct do trouby na asi 3 minuty. 

TIP: Posypte piniovými ořechy a ihned podávejte.